Historie RHCP
Příběh Red Hot Chili Peppers se začal psát v osmdesátých letech, kdy spolužáci a přátelé ze střední školy Anthony Kiedis, Michael Balzary and Hillel Slovak, položili první základy kapely.
Trio ovlivněné punkovou a funkovou scénou v L.A. záhy doplnil další kamarád - bubeník Jack Irons. Pasáž o koncertování pod názvem "Tony Flow & the Miraculously Majestic Masters of Mayhem" po lokálních klubech můžeme klidně přeskočit, za zmínku stojí jen fakt, že už tenkrát kapela absolvovala většinu koncertů nahá, respektive oděná pouze do ponožek, které zakrývaly jejich choulostivé partie. V roce 1983 se Balzary rozhodl říkat si pouze Flea a kapela svůj název ustanovila na Red Hot Chili Peppers.
Kapela nezůstala dlouho bez povšimnutí a podepsala smlouvu s EMI, krátce na to odešel od kapely Slovak a Irons, kteří se chtěli věnovat svému projektu What is This? Při nahrávání první desky, pojmenované jednoduše „Red Hot Chili Peppers“, za ně zaskočili Jack Herman (kytara) a Cliff Martinez (bicí). V roce 1985 se po ukončení projektu What Is This? vrací do kapely Slovak a Martinez, a čtveřice společně natáčí desku „Freaky Styley“, jejíž produkce se ujal král funku George Clinton. První vstup do hitparád však přichází až s albem z roku 1987 „The Uplift Mofo Party Plan“. Bohužel se vrůstající popularitou, vzrůstala i Slovakova závislost na heroinu, která skončila jeho smrtí 25. června 1988. Po této tragické události opouští kapelu podruhé a definitivně Irons. Následně přichází do sestavy John Frusciante a Chad Smith a záhy spatřuje světlo světa nahrávka „Mothers Milk“, ze které zaútočila na MTV coververze skladby „Higher Ground“ z dílny Stevieho Wondera. Red Hot vzdali na desce hold zesnulému Slovakovi, skladbou „Knock Me Down“. Hvězda, kterou Red Hot Chili Peppers používali a používají, coby svůj znak, začala strmě stoupat. Kapela věděla, že další nahrávka bude jejich nejdůležitější v jejich dosavadní kariéře, proto povolali člověka z nejpovolanějších, producenta Ricka Rubina a s ním natočili jednu ze zásadních nahrávek v historii hudby, desku „Blood Sugar Sex Magic“ (tentokrát pro Warner Brothers). Hitům jako „Give It Away“ nebo „Under The Bridge“ neodolala žádná z hitparád. Bohužel ne všechno v kapele bylo v pořádku - stejně jako jeho předchůdce, i Frusciante byl závislý na tvrdých drogách a opustil kapelu, která právě jela turné začátkem roku 1992. Náhradou se stal Arik Marshall, se kterým zbylé trio odehrálo koncerty v rámci putovního festivalu Lollapalooza II jako jedna z hlavních hvězd. Jakmile se však kapela odebrala do studia k nahrávání své šesté desky zjistila, že Arik není tím pravým, a do kapely tak přišel další kytarista, Jesse Tobias. Ten však nestihl nahrát ani notu, protože mezitím na nabídku kývl Dave Navarro, člen jiné veselé partičky – Jane’s Addiction. Album však vychází až o čtyři roky později pod názvem „One Hot Minute“. Přestože skladby na albu byly vydařené, a dokonce bodovaly v hitparádě, celá nahrávka nebyla tak kladně hodnocena, jako její předchůdci. Ani Dave Navarro se v Red Hot Chili Peppers necítil tak, jak si původně představoval, a v roce 1998 sestavu opouští. Nesmíme zapomenout, že kapela se v této sestavě zastavila i v České republice v rámci turné k „One Hot Minute“ a nadšení fanoušků v narvané T-Mobile areně tehdy nebralo konce.Původní kytarista John Frusciante se po odchodu věnoval svým sólovým nahrávkám, které vyšly pod názvy „Niandra Ladies and Usually Just a T-Shirt“ (1995) a „Smile from the Streets You Hold“, a především léčbě ze své drogové závislosti. Poté, co se John zbavil svých démonů, přijal coby nový a čerstvý muzikant nabídku znovu se připojit k Peppers. Obnovená původní sestava vydala v roce 1999 počin s názvem „Californication“, který přinesl kapele monstrózní úspěch a zařadil ji mezi jednu z nejdůležitějších alternativních formací. Další úspěšné album přišel o o tři roky později pod názvem „By The Way“. Sestava zůstala zaplaťpánbůh stejná a deska, přestože byla některými kritiky označena za silně komerční, obsahuje velkou zásobu hitů, ale hlavně dokazuje, že každá deska RHCP je odlišná od těch ostatních. Následovalo velkolepé a velice úspěšné turné. Po roce se kapela rozhodla rekapitulovat - vydala cd a dvd svých největších hitů a výběr dokazuje, kolik silných skladeb a velkých hitů mají pánové Kiedis, Flea, Smith a Frusciante v zásobě.
Nesmíme zapomenout ani na živý záznam z turné, který vyšel v roce 2004, na kterém lze vidět skvělou show v rámci jednoho z koncertů předešlého turné.
Rok 2005 byl ve znamení čekání na nový počin. Mělo se jednat o dvojalbum, jeho vydání je však definitivně stanoveno na 8.5.2006 a bude se jmenovat „Stadium Arcadium“. Vydání bude předcházet singl „Dani California“, který by na rádiích měl rotovat od začátku dubna.
Trio ovlivněné punkovou a funkovou scénou v L.A. záhy doplnil další kamarád - bubeník Jack Irons. Pasáž o koncertování pod názvem "Tony Flow & the Miraculously Majestic Masters of Mayhem" po lokálních klubech můžeme klidně přeskočit, za zmínku stojí jen fakt, že už tenkrát kapela absolvovala většinu koncertů nahá, respektive oděná pouze do ponožek, které zakrývaly jejich choulostivé partie. V roce 1983 se Balzary rozhodl říkat si pouze Flea a kapela svůj název ustanovila na Red Hot Chili Peppers.
Kapela nezůstala dlouho bez povšimnutí a podepsala smlouvu s EMI, krátce na to odešel od kapely Slovak a Irons, kteří se chtěli věnovat svému projektu What is This? Při nahrávání první desky, pojmenované jednoduše „Red Hot Chili Peppers“, za ně zaskočili Jack Herman (kytara) a Cliff Martinez (bicí). V roce 1985 se po ukončení projektu What Is This? vrací do kapely Slovak a Martinez, a čtveřice společně natáčí desku „Freaky Styley“, jejíž produkce se ujal král funku George Clinton. První vstup do hitparád však přichází až s albem z roku 1987 „The Uplift Mofo Party Plan“. Bohužel se vrůstající popularitou, vzrůstala i Slovakova závislost na heroinu, která skončila jeho smrtí 25. června 1988. Po této tragické události opouští kapelu podruhé a definitivně Irons. Následně přichází do sestavy John Frusciante a Chad Smith a záhy spatřuje světlo světa nahrávka „Mothers Milk“, ze které zaútočila na MTV coververze skladby „Higher Ground“ z dílny Stevieho Wondera. Red Hot vzdali na desce hold zesnulému Slovakovi, skladbou „Knock Me Down“. Hvězda, kterou Red Hot Chili Peppers používali a používají, coby svůj znak, začala strmě stoupat. Kapela věděla, že další nahrávka bude jejich nejdůležitější v jejich dosavadní kariéře, proto povolali člověka z nejpovolanějších, producenta Ricka Rubina a s ním natočili jednu ze zásadních nahrávek v historii hudby, desku „Blood Sugar Sex Magic“ (tentokrát pro Warner Brothers). Hitům jako „Give It Away“ nebo „Under The Bridge“ neodolala žádná z hitparád. Bohužel ne všechno v kapele bylo v pořádku - stejně jako jeho předchůdce, i Frusciante byl závislý na tvrdých drogách a opustil kapelu, která právě jela turné začátkem roku 1992. Náhradou se stal Arik Marshall, se kterým zbylé trio odehrálo koncerty v rámci putovního festivalu Lollapalooza II jako jedna z hlavních hvězd. Jakmile se však kapela odebrala do studia k nahrávání své šesté desky zjistila, že Arik není tím pravým, a do kapely tak přišel další kytarista, Jesse Tobias. Ten však nestihl nahrát ani notu, protože mezitím na nabídku kývl Dave Navarro, člen jiné veselé partičky – Jane’s Addiction. Album však vychází až o čtyři roky později pod názvem „One Hot Minute“. Přestože skladby na albu byly vydařené, a dokonce bodovaly v hitparádě, celá nahrávka nebyla tak kladně hodnocena, jako její předchůdci. Ani Dave Navarro se v Red Hot Chili Peppers necítil tak, jak si původně představoval, a v roce 1998 sestavu opouští. Nesmíme zapomenout, že kapela se v této sestavě zastavila i v České republice v rámci turné k „One Hot Minute“ a nadšení fanoušků v narvané T-Mobile areně tehdy nebralo konce.Původní kytarista John Frusciante se po odchodu věnoval svým sólovým nahrávkám, které vyšly pod názvy „Niandra Ladies and Usually Just a T-Shirt“ (1995) a „Smile from the Streets You Hold“, a především léčbě ze své drogové závislosti. Poté, co se John zbavil svých démonů, přijal coby nový a čerstvý muzikant nabídku znovu se připojit k Peppers. Obnovená původní sestava vydala v roce 1999 počin s názvem „Californication“, který přinesl kapele monstrózní úspěch a zařadil ji mezi jednu z nejdůležitějších alternativních formací. Další úspěšné album přišel o o tři roky později pod názvem „By The Way“. Sestava zůstala zaplaťpánbůh stejná a deska, přestože byla některými kritiky označena za silně komerční, obsahuje velkou zásobu hitů, ale hlavně dokazuje, že každá deska RHCP je odlišná od těch ostatních. Následovalo velkolepé a velice úspěšné turné. Po roce se kapela rozhodla rekapitulovat - vydala cd a dvd svých největších hitů a výběr dokazuje, kolik silných skladeb a velkých hitů mají pánové Kiedis, Flea, Smith a Frusciante v zásobě.
Nesmíme zapomenout ani na živý záznam z turné, který vyšel v roce 2004, na kterém lze vidět skvělou show v rámci jednoho z koncertů předešlého turné.
Rok 2005 byl ve znamení čekání na nový počin. Mělo se jednat o dvojalbum, jeho vydání je však definitivně stanoveno na 8.5.2006 a bude se jmenovat „Stadium Arcadium“. Vydání bude předcházet singl „Dani California“, který by na rádiích měl rotovat od začátku dubna.